Rekonstrukce LO

  rekonstrukce řopíku ve Stříbře
 
 

   objekt E-22/21/A-160Z 

 
 
 
                     
 
 
                             
 
Něco málo o typu LO vz. 37 A 160Z 
(zajmavosti z konstrukce objektu)
 
Pod zajmavostmi objetku najdete rekonstrukční deník.
 
 

Československé opevnění z let 1935 -1938 bylo postaveno podle vzoru opevnění Maginotovy linie ve Francii. Naše opevnění bylo přizpůsobeno a upraveno podle našich stavebních inženýrů. Značnou mírou k odolnosti našich objektů přispěl profesor Stanislav Bechyně), který se zabýval železobetonovými konstrukcemi. Právě on přispěl k tomu, že objekty jsou stavěny z jednoho kusu železobetonu. Jak lze vyčíst z plánů, konstrukce objektů spočívá v železobetonových sítích navzájem propletených do sebe a zalitých betonem přesně stanoveným (dle přísných norem daných československou armádou – ŘOP – ředitelstvím opevňovacích prací).

Nejmenším objektem čs. opevnění je takzvaný řopík (pojmenovaný právě podle ředitelství opevňovacích prací). Náš řopík ve Stříbře je postavený v zesíleném provedení tedy A-160 Z  (Z jako zesílený) má zesílené stěny oproti normálnímu typu objektu A-160 (rozměry stěn objektu - viz 2 nákresy pod článkem). Jeho betonáž proběhla 16. 8. 1937. V betonu objektu je zalito 15 vrstev železných sítí. Zajímavostí je, že tyto sítě po rozebrání a složení na délku měří celkem 5,5 km. Hmotnost železa v objektu je 6 804 kg. Tloušťka stropnice (stropu objektu) je 100 cm plus zemina nahoře na objektu je 20 cm;  rozdíl oproti normálnímu objektu činí 40 cm.

Číslice 160 v označení objektu vyjadřuje úhel, který svírají oba kulomety, které byly hlavní výzbrojí bunkru.

Další zajímavostí bunkru je jeho umístění na skále, což výraznou měrou zvyšuje jeho obrannou hodnotu.

 

                                                         typ A-160Z                                                    typ A-160

rozdíl tlouštky stěn u lehkého objektu typu A-160 a A-160Z
 
 
 
            
 
polírní plán a polírní řez
 
              
 
dětail polirního plánu
 
 
      polirní plán                                                                                            armaturní řez objeku  
 
       
 
           

                                       

         schema ohnutí želez
 
 

           plány převztay z vojenkého historického archivu v Praze / a z webových stránek řopiky.net

                                                                                             
 
                             Deník z rekonstrukce objektu
 
 
Provedené práce v roce 2016
 

Nejnáročnější akcí roku 2016 byla obnova tzv. komínku u výduchu zplodin od pravé střílny. Tento cihlový komínek, který byl vybudován v souvislosti s reaktivací objektu v 60. letech, byl vinou použití nekvalitních rozpadajících se cihel ve velmi špatném stavu. Po odtěžení vadného zdiva byl vybudován komínek z nových cihel. Jednalo se o velice náročnou práci, zejména proto, že jsme zejména v nižších partiích výkopu museli pracovat ve velice stísněném prostoru.

Počet námi obhospodařovaných objektů lehkého opevnění Plzeňské čáry se rozrostl na tři. Tím třetím objektem je bunkr vz. 36 s označením VII.a/14/C (úsek Stříbro – jih) na skále nad stříbrským hornickým skanzenem, v sousedství hlavní železniční trati Plzeň - Cheb. Vlastní bunkr i jeho okolí bylo v závěru roku zbaveno odpadků, vnitřek objektu byl vyčištěn. V blízké době bude provedeno jeho zabezpečení – instalace dveří a krytů střílen a otvoru pro periskop.  

I tento bunkr je opatřen maskovacím nátěrem.   

 
 
Provedené práce v roce 2015

V tomto roce jsme převzali do své péče sousední objekt lehkého opevnění vz. 37 s označení E-22/20/A-140Z. Tento bunkr se nachází asi tři stovky metrů od našeho „původního“ objektu E-22/21/A-160Z, v sousedství hornické naučné stezky nad řekou Mží. I tento objekt je opatřen záhozem a prefabrikací u týlové stěny z reaktivace v 60. letech. Zvnějšku má historický vzhled z období reaktivace; rovněž je na bočních stranách, tedy u střílen, opatřen drátěným pletivem pro umístění maskování. Vnitřek objektu pak slouží jako naše základna – k uskladnění materiálu a k občasnému přespání. Interiér objektu byl vyčištěn, byly zde obnoveny nátěry jak stěn, tak i jeho kovových součástí.

Na objektu E-22/21/A-160Z pokračovaly drobné udržovací práce; mnoho práce bylo vykonáno i při údržbě pozemku kolem bunkru.    

 
 
Provedené práce v roce 2014
 
 

I v roce 2014 pokračovaly práce na rekonstrukci našeho objektu i na úpravě jeho okolí. V interiéru bunkru byly instalovány nové plechové lapače nábojnic, které jsou dokonalou replikou těch původních. Byla doplněna a dokončena protipěchotní překážka. Prováděli jsme také úpravy a údržbu přilehlých pozemků, které máme pronajaté od města Stříbro, zejména výřez náletové vegetace včetně pravidelného sekání trávy.

Především v letních měsících jsme zaznamenali velký zájem o návštěvu našeho bunkru, kteří se seznamovali nejen s objekty lehkého opevnění na připravované naučné stezce, ale po hornické stezce putovali do skanzenu u štoly Prokop. Jako památku na návštěvu u nás si odnášeli nově vydanou pohlednici se snímky původního i současného stavu objektu E-21/22/A-160Z.

 

   

replika lapačů nabojnic

   

uprava terénu a vyřezávání krovin

 

  

dokončení ukázky PP (protipěchotnýcho překážek)
 
 
 
 
Provedené práce v roce 2013
 

V roce 2013 nám moc času na práci na řopíku nezbývalo. Přesto se nám nějaké menší práce podařily udělat. V uplynulém roce jsme pracovali hlavně v interiéru objektu. Uvnitř jsme sjednotili nátěry všech kovových prvků do původních barev, v kterých byly v období reaktivace v 60. letech (tj. do barvy khaki). Zároveň jsme prováděli menší úpravy terénu okolo vstupu do objektu, které spočívaly ve srovnávání pozemku a vyřezu dřevin. Při těchto málo pracích se průběžně upravoval terén tím, že jsme vyřezávaly náletové křoviny okolo objektu.  Největší prací, kterou jsme na objektu provedli, je částečná izolace stropnice okolo periskopových rour. Dílčí opravou prošly i maskovací dráty u pravé střílny, kde jsme museli docílit většího napnutí tím, že kotvící bloky byly zabetonovány do země. Další významnou záležitostí, která zatím není na objektu vidět, je příprava (výroba) protipěchotních překážek, které doplní již vzniklý systém. Po doplnění překážek bude tento systém představovat, jak vypadaly protipěchotní překážkové systémy v období Mnichovské dohody v roce 1938. Tyto překážky sice nebyly použity v období úprav PAO (proti atomové ochrany – prefabrikace), ale překážkový systém přece jen k těmto objektům nedílně patří. 

 
 
   
 
  
 
 
 
Provedené práce v roce 2012
 

Na počátku roku jsme prováděli výřez náletové zeleně v okolí bunkru. Jednalo se o křoviny a drobné stromy. Současně jsme prováděli různé udržovací práce, jako byly nátěry vnitřních prostor nebo doplnění výdřevy instalované v loňském roce (doplnili jsme repliky drátěných spon).

V jarních měsících jsme na objekt osadili závěs pravého periskopu s replikou „hříbku“. Současně jsme nechali vyrobit repliky poválečných venkovních uzávěrů střílen. Provedli jsme některé práce, které v letním období umožnily osazení poklopu nad šachtou prefabrikace. Z tohoto důvodu jsme vyměnili jeden stropní panel.

Během červencového týdne jsme instalovali protipěchotní překážky (jedná se o repliku). Tato práce byla velmi náročná a nepříjemná (zejména natahování ostnatého drátu). Náročná byla i přeprava překážek, které byly zapuštěny do betonových bloků. V tomto týdnu se nám podařilo natáhnout poválečné dráty na maskování (u pravé střílny). Jednalo se o drát průměru 5 milimetrů, který jsme museli rozvinout a napnout. Bez příslušného ženijního vybavení i tato práce byla náročná a nepříjemná. Provedli jsme některé terénní úpravy v okolí objektu (srovnání prostoru u vstupní šachty). Nátěrem penetračního přípravku jsme připravili objekt pro nové maskování. Toto bylo kolegy z Klubu vojenského opevnění Stříbro provedeno v srpnu. Toto maskování z větší části (80 procent) odpovídá původnímu provedení z roku 1938.

Před Dnem evropského dědictví (8. září) byla osazena lafeta poválečného typu UL 1 i v levé střílně.

V pracích budeme pokračovat i do konce roku. Bude se jednat zejména o vnitřní práce (opravy nátěrů, konzervace před zimním obdobím).   

 

             
      
 
                                                 
   
Fotografie z rekonstrukčních prací v roce 2012
foto KVH Ležky
 
 
 
 
   Provedené  práce v roce 2011
 

            I v letošním roce jsme se snažili pohnout s rekonstrukcí našeho objektu. A to i přes skutečnost, že jsem se musel potýkat se složením státních maturit. Hned zjara jsme opět pokračovali v mírném prořezávání křovin, které neustále rostou. Současně jsme začali  s přípravou na vyčištění podlahy v objektu, jelikož našim cílem bylo natřít podlahu a tímto ji i zaizolovat ze spodu. Mezitím jsme provedli skoro každoroční opravy nátěrů většiny kovových prvků v řopíku. Na konci července jsme na objektu strávili celý jeden týden, během kterého se nám podařilo udělat několik drobných věcí. Jednou z nich byla i oprava bílého nátěru vnitřního prefabrikátu. Ovšem natírat podlahu jsme začali až koncem srpna. To byla asi vůbec nejhorší práce za naše působení na objektu. Z důvodu, že se u nás dole drží vlhkost, museli jsme podlahu několikrát vysušovat. Což byla i jedna z prácí v červnu. Nakonec se nám podařilo podlahu v objektu vysušit a po etapách jsme ji začali natírat. Na přelomu září a října jsme teprve dotřeli vnitřek. Ještě máme před sebou úkol doopravit lak a  natřít vstupní chodbičku se schody. Druhým důležitým krokem je to, že se nám podařila znovu obnovit výdřeva prozatím na jedné stěně. Tyto práce byli také velmi náročně, jelikož dojíždíme na objekt ze vzdálenosti 100 km a dělali jsme tuto výdřevu od konce září do začátku listopadu. Nejhorší bylo lepení prken na stěnu, které šlo opravdu pomalu. Nicméně na přelomu října a listopadu jsme tuto práci dodělali. Zbývá nám už jen kousek v rohu, kde musíme přesně vyříznout prkno podle tvaru roury odvodu zplodin a přidělat na výdřevu spony (armování, které vylézalo z výdřevy a drželo ji). No uvidíme, zdali tyto práce stihneme dodělat ještě do konce tohoto roku. Každopádně jsme opět na začátku listopadu prořezali křoviny a objekt je tedy momentálně nádherně vidět.

            K rekonstrukcím už toho bylo dost, ale stojí za řeč i to, že se nám podařilo získat dvě dobové fotky, kde jsou zřetelně vidět tvary maskování objektu v roce 1938. Proto máme do budoucna v plánu podle těchto fotek obnovit maskování do původního stavu. Dnes máme na objektu maskování sice s autentickými barvami až na žlutou, která má být trochu tmavší, ale s vymyšlenými tvary. Takže mohu konstatovat, že máme stále co dělat.

 
 
 
 
 
 
fotografie z části kdy jsem sekali trávu a pak z prací kdy jsem dělali výdřevu a podlahu
 
foto KVH Ležky
 
 

Provedené práce v roce 2010

 

                V  roce 2010 se nám podařilo obnovit ventilační komínek z 60. let. Tato činnost nám zabrala převážnou část srpna a června. Největším problémem při této práci bylo hledání přesného místa, kde se tento komínek nacházel. První práce na spojené s jeho znovuvýstavbou jsme zahájili na začátku května. Před jejím zahájením jsem si pořídili plány reaktivovaného lehkého objektu s přesnými rozměry tohoto komínku. Na začátku června jsme pak začali kopat.  Práce nám šla docela rychle,  během ní jsme nalézali cihlové zbytky původního ventilačního komínku z 60. let. Po cca třítýdenním kopání jsme došli na základ.  Vykopat díru, hlubokou asi 1,60 m a o půdorysu asi půl na půl metru nebylo jednoduché. Po tomto snažení jsme začali shánět stavební materiál. Když už bylo konečně všechno pohromadě, začali jsem tento komínek zdít.  Jak je zřejmé z fotografií, byla to docela legrace. Po úmorném dvouměsíčním snažení jsme  tyto práce dokončili v polovině záři. Podle mého názoru to nevypadá vůbec špatně. Ještě do konce roku by jsme chtěli natáhnout dráty pro maskovací síť.  Tyto úpravy již budou snad jedny z posledních prací při rekonstrukci poválečného stavu objektu. Připravujeme taky protipěchotní překážky, které se instalují před objekt. Radikální změnou prošlo okolí objektu, které jsme mírně vykáceli a hodláme na něj, jak jsem již zmínil,  instalovat protipěchotní překážky. Kovová část překážek byla hotova koncem roku; počátkem roku 2011 provedeme jejich zabetonování a potom instalaci v terénu. 

 

       

 fotografie z prácí na ventilačním komínku foto KVH Ležky

          
                                                   
           
                        
 
celkový pohled na objekt v září 2010
 
 
 
Začátky a následující roky 2007 - 2009
 
 
Objekt jsme objevili již v roce 2007 při průzkumu zdejšího úseku „řopíků“. Zpočátku jsme začali s drobnými pracemi a to čištěním mechu a výřezem drobného porostu u objektu, aby se zde bylo možné pohybovat. Zároveň jsme přikročili k zabezpečení objektu tak, aby byl dostatečně a bezpečně zajištěn. Instalovali jsme i vchodovou mříž, kterou jsme převezli z Ležek. Po několika dnech byl objekt od mechu a náletové vegetace vyčištěn. S otcem, předsedou KVH Ležky, jsme poté překročili k dalšímu kroku – k vyčištění takzvané stropnice. Na stropnici jsme pracovali asi měsíc .
 
Současně s odkrýváním stropnice probíhalo i čištění vnitřku objektu. Jednalo se o práci,která nám šla docela od ruky. Zpočátku jsme uklidili smetí z podlahy a poté jsem začali natírat stěny objektu na bílo vápnem. Natřít stěny bylo nutné také z důvodu, že v celém objektu byl vypálena veškerá výdřeva a tak nám nic jiného ani nezbývalo.
 
Tyto práce nám zabraly pár týdnů. Po jejich skončení jsme se pustili do nejhoršího, co nás na rekonstrukci zatím potkalo, a to k natírání kovových prvků. Oba (já i táta) jsme si mysleli, že nám tato činnost půjde od ruky, ale zjistili jsme. že střílny jsou nehorázně nakonzervované. Po několika pokusech, zkoušení různých způsobů odstranění konzervace, se nám je během několika podařilo očistit. Následně jsme se několik týdnů pokoušeli tyto prvky natřít. Musím konstatovat, že některé prvky jsme dotřeli až v letošním roce.
 
Hlavním úkolem prací v roce 2008 bylo vytvoření opěrných krycích stěn z pražců. I tyto práce probíhaly velice pomalu. Celkem jsme do Stříbra přivezli na 45 pražců různých délek. Tyto pražce jsme postupně skládali do tvaru schodů. Práce jsem opět prokládali vyřezáváním drobných křovin a zároveň jsem se pustili do zasypávání odkryté stropnice. Stropnice byla cca za dva měsíce zasypaná zeminou, kterou jsme přivezli z Rotavy.
 
V další etapě, v červenci 2009, jsme obnovili vnější maskování bunkru. Současně jsme také dokončili schody, spojující prostor objektu s hornickou naučnou stezkou, která vede pod naším objektem.
 
 
 
 
 
 
                                                               Nákresy převzaty ze stránky www.ropiky.net
 
 

 

TOPlist